Rýže

Historie 

Vlastí rýže je pravděpodobně z Jižní Asie - je známé, že byla pěstována v Indii a Číně před více než 6500 lety. V Evropě se objevila až kolem roku 1000 n. l. Do Čech se dostala v 16. století ze Španělska. V chladném středoevropském podnebí nelze rýži pěstovat a dováží se do České republiky ze subtropických oblastí celého světa. Podle světového žebříčku se 90 procent veškeré rýže pěstuje i spotřebuje v Asii. V některých orientálních kulturách je rýže symbolem plodnosti. V tom je asi také původ široce rozšířeného zvyku házet rýži na novomanžele.

Čím je pro nás výhodná rýže

Rýže je hlavní potravinou poloviny světové populace, pro niž není jen zdrojem energie, ale i důležitým zdrojem bílkovin, některých esenciálních aminokyselin. Hnědá rýže obsahuje i vlákninu a mnoho důležitých vitaminů a minerálů. Rýže má vysokou nutriční hodnotu. Obsahuje komplexní sacharidy, což znamená, že obsahuje škrob a vlákninu. Komplexní sacharidy se tráví pomalu a to dovoluje tělu využít uvolněnou energii po mnohem delší dobu, což je výživově účinné. Neloupaná obilka rýže obsahuje 8–12 % bílkovin, 2,4 % tuku, 68–72 % polysacharidů (škrobu), 10 % vlákniny, vitamin skupiny B (thiamin, riboflavin, niacin), vitamin E, fosfor, vápník,draslík, hořčík a železo. Bílkoviny z rýže jsou ve srovnání s jinými druhy obilí považovány za jedny z nejkvalitnějších. Mají osm esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytnou stavební jednotkou svalů. Rýže neobsahuje lepek, proto se využívá při bezlepkové dietě. Nealergizuje, je lehce stravitelná, a proto je vhodná jako dietní potravina. Rýžové otruby, které dávají hnědé rýži její barvu a oříškovou příchuť, jsou skvělým zdrojem vitaminů, minerálů a vlákniny. Obsahují ve vyváženém poměru mnoho látek, které jsou pro naše tělo potřebné. Čím víc se rýže čistí, tím méně minerálů a vitaminů zrna obsahují. Mnoho výživných látek obsahují rýžové otruby. Na druhé straně otruby z hnědé rýže obsahují také nepříznivé nutriční faktory, jako je kyselina fytová bránící absorpci vápníku a železa.

Průměrná porce rýže (cca 50g) poskytuje okolo 11% hraniční dávky proteinů, které tělo potřebuje za den (berme v úvahu samozřejmě naprosto normálního člověka). Tato porce obsahuje pouze 245 kcal. Ti, kteří by rádi snížili příjem tuku a cholesterolu, se mohou obrátit na rýži, protože obsahuje pouze stopové množství tuku a žádný cholesterol. Je lehce stravitelná, a proto se výborně hodí pro velmi malé děti a naopak také pro staré lidi. Je vhodná také pro vegetariány – obzvláště pak rýže hnědá (protože obsahuje větší množství bílkovin).

Rýže zbavená otrub se rychleji uvaří a mnoho vitaminu muže zůstat zachováno, je-li rýže předvařená. Přestože má bílá rýže málo vlákniny, jsou škroby rezistentní k trávení a účinkují jako dietní vláknina. Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru u diabetiků.

Snadno a rychle se připravuje a lze ji použít téměř do jakéhokoliv jídla – do polévek, salátů, jako hlavní jídlo či zákusek. Z rýže se také vyrábí mouka, těstoviny a chipsy, které u osob alergických na lepek mohou nahradit výrobky ze pšenice.

Nutriční hodnoty rýže ve 100 gramech

Energie: 370 kCal/ 1500 kJ
Sacharidy: 72-80 g
Bílkoviny: 8 g 
Tuky: 3 g

Sacharidy

Rýže je považována za jeden z nejlepších zdrojů karbohydrátů. V této souvislosti si dovolím upozornit na jednu z poměrně častých chyb při zařazení rýže do jídelníčku. Velmi často se můžeme dočíst, že kulturista zařazuje rýži do svého jídelníčku před tréninkem a to dokonce v čase kratším než jednu hodinu před tréninkem. Kromě prakticé stránky (když se najíte hodinu před tréninkem, tak Vám prostě bude špatně) je ve hře i faktor hypoglykemie. Velmi zjednodušeně řečeno - cukr dodaný rýží se začne vstřebávat do krve už za 1 minutu. Náhle se zvýší hladina krevního cukru - slinivka břišní začne vylučovat inzulín - ten během půl hodiny odbourá nadbytečné cukry v krvi - a máme tady hypoglykemii - stav nedostatku cukru pro celý organismus. V kombinaci se zátěží (cvičením) - dochází k poklesu výkonosti a vytrvalosti. Jinými slovy, cítíte se unavení a vyčerpaní.

Vláknina

Vláknina obsažená hlavně v neloupané rýži významně ovlivňuje funkci střev – vláknina, která se nerozpouští zvětšuje objem stolice, pomáhá proti zácpě a má příznivý účinek na střeva. Působí rovněž preventivně proti rakovině střev. Neloupaná rýže (a vláknina v ní obsažená) dodává rychleji pocit sytosti. Dalším kladným účinkem vlákniny z rýže je snížení krevních tuků – cholesterolu i triglyceridů.

Jiná využití rýže 

  • léčení zažívacích obtíží - od poruch trávení až po divertikulitidu(onemocnění střev)
  • pomáhá také upravovat mírné průjmy i zácpu
  • vhodný prostředek ke snižování rizika rakoviny tlustého střeva.
  • syrová zrna hnědé rýže se užívají spolu s čajem z pelyňku k vypuzení parazitů
  • opražená rýže proti průjmu nebo úplavici
  • kaše z opražené rýže se doporučuje při artritidě a revmatismu nebo pro posílení
  • pražená rýže je součástí japonského čaje genmaiča, který má díky tomu poněkud zvláštní chuť připomínající polévku.
  • z rýžových zrn se v Asii běžně připravuje také čaj, káva, mléko (které je velice vhodné pro  alergiky)
  • z rýžových klíčků se vyrábí olej, který, jak se podle posledních výzkumů zdá, snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
  • z rýžové slámy se pletou rohože a košíky, ale používá se také jako krmivo a stelivo.
  • z obilek rýže se dělá mouka, škrob, ale také lepidlo, které se dříve přimíchávalo do barev.
  • v asijských zemích se prodává i rýžové pivo, víno (např. japonské saké), ocet a alkohol, kterýse vyrábí destilací rýžového vína. 

Rýže má zkrátka mnoho způsobů využití, ať už jako potravina, lék, či věc denní potřeby.

Základní dělení rýže

Podle velikosti - druhy se zrny krátkými a dlouhými, rýže natural a rýže předvařená, loupaná, a neloupaná nebo pololoupaná. Mezi nejpopulárnější druhy rýže patří rýže dlouhozrnná. Má jemnou chuť a je vymílaná, aby se odstranily zevní slupky. Hnědá dlouhozrnná rýže má výraznější chuť a po minimálním vymílání jí zůstává určitá vrstva otrub. Obsahuje proto víc vitaminů, minerálů a vlákniny než rýže bílá, a je proto hodnotnější. 

  • Arborio - kulatozmná rýže, která hojně vstřebává vodu a vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Užívá se k přípravě italského rizota.
  • Basmati - dlouhozrnná aromatická rýže, užívaná v typických indických jídlech. Říká se jí také "princezna mezi rýžemi".
  • Jasmínová - voňavá rýže podobná rýži basmati, ale s lepivější strukturou. Hojně používaná v čínské kuchyni.
  • Lepkavá rýže - je populární na Dálném východě, má trochu nasládlou chuť.
  • Planá rýže (indická) - není to ve skutečnosti pravá rýže, ale semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá, štíhlá a tmavá. Jsou bohatá na komplex vitaminů B (s výjimkou vitaminu Bl2). Planá rýže se často užívá do salátů ve směsi s rýží basmati.
  • Pudinková rýže - s krátkými zrny, která jak už název napovídá je velmi vhodná k výrobě kaše, nákypů a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají tendenci vytvářet hrudky. 
  • Bhútánská rudá rýže - starověká krátkozrnná rýže pěstovaná ve vysoké nadmořské výšce v himalájském pohoří na území Bhútánu. Rýžová pole jsou zde zavlažována tisíc let starým viaduktem, který přepravuje kvalitní vodu bohatou na stopové prvky. Tato rýže má příjemnou ořechovou vůni, jemnou texturu a červenohnědou barvu.
  • Rýže Carnaroli - řekneme-li slovo rizoto, většinu z nás napadne rýže Arborio. Existuje však druh rýže, který podobně jako Arborio dobře vstřebává vodu a je tedy vhodný pro přípravu al-dente rizot. Ano, právě rýže Carnaroli může Arboriu směle konkurovat. Tato krátkozrnná rýže se pěstuje také v Itálii, je bílá, baculatá a při vaření ještě více zbuclatí.
  • Thaibonnet rýže - dlouhozrnná natural, tato rýže vyniká čistotou a neporušeností dlouhých zrn, po uvaření je krásně nadýchaná, sypká, pevná a voňavá. Je velmi všestranná a svou chutí se skvěle hodí k mnoha pokrmům. 
  • Rýže Parboiled - tento druh rýže obsahuje vyšší množství minerálních látek a vitaminů a její výživová hodnota je v porovnání s běžnou rýží vyšší. Rýže parboiled prochází před samotným loupáním speciální tepelnou úpravou, kdy působením tepla a tlaku přecházejí vitaminy a minerální látky ze slupky do rýžového zrna, kde už zůstanou. V úpravě parboiled se prodává rýže loupaná a natural.
  • Rýže Natural - je nebroušená, pololoupaná neleštěná rýže, která má vyšší biologickou hodnotu než bílá rýže loupaná. Obsahuje více vlákniny a vitamínů skupiny B, fosfor, vápník .Má nepatrně vyšší energetickou hodnotu ve srovnání s bílou rýží, ale nižší glykemický index. Pro redukční dietu je vhodná.

Jaký druh rýže je tedy pro nás nejvhodnější?

Z časového hlediska je nejjedenodušší uvařit si obyčejnou rýži v sáčku. Taková rýže je však obroušená a tudíž zbavená vlákniny, minerálů a stopových prvků. Možnou variantou je příprava rýže v sáčku - PARBOILED - je to rýže upravená procesem, který zachovává mnoho vitamínů z původní rýže před zpracováním. Pro náš organismus důležité nutriční složky se vsáknou do rýžových zrnek ještě před odstraněním slupky. Nejvhodnější pro výživu kulturisty je však rýže NATURAL- rýže bez "obroušení" - tedy rýže se slupkou.

Rýže dle TCM

Celozrnná rýže (natural) obsahuje mnoho důležitých látek, především vícenásobné nenasycené mastné kyseliny, vlákninu, minerální látky a vitaminy, také vitamin B. Je velmi bohatá na kalium , které reguluje v těle obsah vody. 

Tepelná vlastnost: neutrální  
Chuť: sladká / Země Orgánová příslušnost: Slezina, Žaludek, Plíce  Směrování: stoupání 

Použití: při prázdnotě Sleziny a Žaludku, slabost, nechutenství, zvracení, ranní nevolnost, průjem, symptomy vyvolané prázdnotou Jinu Žaludku, žízeň, sucho v ústech, neklid, nespavost, stabilizuje změny nálad. 

Funkce: vyživuje Qi a Krev, harmonizuje Žaludek, tonizuje Slezinu, produkuje a řídí tělní tekutiny, zmírňuje průjem, diuretikum.