Pečení s kváskem se věnuji už sedm let. Za tu dobu jsem vyzkoušela nespočet technik, receptů a postupů. A přesto mě pořád fascinuje, jak kvásek dokáže proměnit obyčejné suroviny v něco naprosto jedinečného. Mouka, voda, sůl. Tak málo, a přesto tolik možností
Každá z těchto tras byla náročná svým vlastním způsobem, ale všechny spojovalo něco, co mě přitahovalo nejvíc: ticho a svoboda. Okamžiky, kdy jsem projížděla ranní mlhou a kolem nebylo nic než lesy, hory a úzké stezky. Kdy slunce pomalu vystupovalo nad vrcholky, a já měla pocit, že svět patří jen mně a mému kolu. Nebo když jsem ke konci dne, už unavená a dehydratovaná, sledovala západ slunce, který maloval oblohu do nejkrásnějších odstínů, a věděla, že musím ještě šlapat dál.
Kdysi bych nikdy neřekla, že budu někdy pracovat v pekárně. Můj život se dlouho točil kolem fitness, disciplíny, diet a tréninků. S klienty jsme probírali jídelníčky, makroživiny, bílkoviny, a když už došlo na pečivo, tak jedině "low-carb" verze. Jenže pak jsem objevila kvásek a najednou bylo všechno jinak.
Začalo to nevinně – pekla jsem jen pro sebe, pak pro rodinu, kamarády, později i pro klienty. Ač jsem milovala trénování, péči o klienty i tu cestu za lepší formou, v hlavě mi začala hlodat myšlenka: "Co kdybych pekla naplno?" Když už se klienti začali ptát, kdy jim upeču další chleba, věděla jsem, že tady nejde jen o koníček.
Odejít z fitness nebylo snadné, ale pečení mě pohltilo natolik, že jsem věděla, že je čas udělat krok do neznáma. Nejdříve jsem pekla v restauraci Sherwood, poté jsem hledala cestu k vlastní pekárně, a nakonec jsem zakotvila v pekařském světě naplno. Už tři roky pracuji jako profesionální pekařka v italské řemeslné pekárně Carlini, kde se učím s každou další várkou. Protože i když si myslíte, že už víte všechno, kvásek vám ukáže, že se stále máte co učit.
K fitness se asi už nevrátím. Pořád cvičím, jezdím na kole, ale vím, že můj život už je o něčem jiném. Chleba mi přinesl nový směr a ukázal mi, že disciplína nepatří jen do posilovny. Každý bochník je malý výkon, který stojí hodiny práce a trpělivosti. Každý krok v pekařství mě učí něco nového, a přesně to chci předávat dál.
Proto pořádám kurzy pečení s kváskem pro stejné nadšence, jako jsem já. Naučíme se optimalizovat fermentaci, pracovat s různými druhy mouky a vytvářet originální receptury. Protože každé pečení je výzva – a právě to mě na tom baví nejvíc. Na kurzech se dělím nejen o znalosti, ale i o radost z tvoření, vůni čerstvě upečeného chleba a tu zvláštní magii, která kváskové pečení provází.
V letech 2019 až 2024 jsem se vydala na sérii nezapomenutelných dobrodružství známých jako Stoneman . Pět zemí, stovky kilometrů v sedle kola, tisíce metrů převýšení – ale hlavně hodiny a hodiny naprosté svobody
Každá z těchto tras byla náročná svým vlastním způsobem, ale všechny spojovalo něco, co mě přitahovalo nejvíc: ticho a svoboda. Okamžiky, kdy jsem projížděla ranní mlhou a kolem nebylo nic než lesy, hory a úzké stezky. Kdy slunce pomalu vystupovalo nad vrcholky, a já měla pocit, že svět patří jen mně a mému kolu. Nebo když jsem ke konci dne, už unavená a dehydratovaná, sledovala západ slunce, který maloval oblohu do nejkrásnějších odstínů, a věděla, že musím ještě šlapat dál.
Všechny ty hodiny, kdy jsem byla odkázaná jen na vlastní sílu, kdy jsem na zádech nesla poslední lok vody a věděla, že další možná přijde až za desítky kilometrů, kdy jsem překonávala únavu a bolest – vždy jsem se mohla spolehnout na to, že stačí šlapat dál. Ať už to bylo v hlubokých lesích Krušných hor, mezi strmými skalami Dolomit, na větrných pláních Arden nebo v mrazivém objetí švýcarských ledovců.
2019: Stoneman Taurista (Rakousko)
Začalo to v Rakousku, kdy mě oslovil kamarád Jiří, jestli s ním nechci jet na dvoudenní výpravu. Trasa o délce 123 km nás provedla přes malebné alpské louky, kolem třpytivých horských jezer a nabídla nám neuvěřitelné 360° panoramatické výhledy na masivy Tauern a Dachstein. Celkové převýšení činilo 4 500 metrů, což představovalo náročnou, ale nesmírně obohacující zkušenost. První ochutnávka toho, co znamená Stoneman – nekonečná stoupání, alpské louky a pocit, že neexistuje nic jiného než cesta před tebou.
2020: Stoneman Miriquidi (Německo a Česko)
V roce 2020 jsem se rozhodla posunout své hranice a absolvovat Stoneman Miriquidi sama v jednom dni. Tato 162 km dlouhá trasa mě vedla přes devět nejvyšších vrcholů Krušných hor, procházela jak Německem, tak Českem, a nabídla převýšení 4 400 metrů. Mystické lesy a bohatá hornická historie této oblasti mě naprosto uchvátily
2022: Stoneman Dolomiti (Itálie)
Dolomity jsou sen. Trasa o délce120 km, 4 000 metrů převýšení, ikonické Tre Cime di Lavaredo a já, co se snažím udržet tempo mezi těmi majestátními skalami. Drsné skalní útvary a středomořská údolí vytvořily jedinečný kontrast, který mě neustále fascinoval. Večer, když jsem sjížděla poslední sjezd, jsem se zastavila jen proto, abych viděla, jak slunce mizí za štíty hor. Nádhera
2023: Stoneman Glaciara (Švýcarsko)
Tato 127 km dlouhá trasa s převýšením 4 700 metrů mě provedla mezi ledovci a nesčetnými čtyřtisícovými vrcholy v kantonu Wallis. Drsné, krásné, mrazivé. Jela jsem mezi ledovci, vdechovala horský vzduch a nechala se pohltit monumentálností švýcarských Alp. Fascinující mystika starobylých horských vesnic a dechberoucí pohledy na Aletschský ledovec činily tuto výpravu nezapomenutelnou
2024: Stoneman Arduenna (Belgie)
Poslední výzvou série Stoneman byla na první pohled méně dramatická krajina, ale přesto krásná. Na trase dlouhé 176 km s převýšením 3 900 metrů jsem objevovala krásy východních Arden. Přírodní stezky, hravé vodní toky a kouzelné lesy mě zavedly do srdce Evropy, kde jsem si mohla vychutnat jak přírodní, tak kulturní bohatství této oblasti
Na všech těch cestách mě doprovázel můj manžel. Nejel se mnou trasu, ale vždy byl součástí těchto dobrodružství. Zavezl mě na start, povzbudil mě, když jsem na něj naposledy mávla a zmizela v horách. Čekal na mě v cíli, postaral se o mě, když jsem se vrátila rozbitá, vyčerpaná, ale šťastná. Věděl, že i když tyhle výzvy jedu sama, nikdy na ně nejsem úplně sama.
Naučila jsem se překonávat sebe samu, nebát se být sama se svými myšlenkami a důvěřovat vlastní síle. A ať už mě čekají další Stonemany nebo úplně jiné výzvy, jedno vím jistě – dokud budu mít vůli jet dál, nikdy nebudu ztracená.
Po osmi letech závodění v kategorii bodyfitness a physique, tedy střídání objemového a rýsovacího období, kdy se moje strava skládala převážně z rýže, kuřecího, rybího a zeleniny, jsem si ted našla svoji cestu ke stravování. Poslední závody jsem měla v roce 2016, tedy jsem měla dost času zjistit, jaký způsob stravování mi vyhovuje.Ti co mě znají, ví, že nejsem zastáncem diet, omezování určitých potravin či moderních směrů, ale dbám na domácí stravu z kvalitních surovin, podle počasí, výkonu a celkového rozpoložení ☺ - tedy občas i dortíček (miluji sladké) či alkohol.
Váha mi už nekolísá, tak jako v období závodění a 3 roky si už držím stejnou váhu (plus minus 2 kg - podle ročního období). Přes zimu pěkně "nasyslyt" trochu těch zásob – méně výdeje a více zahřívacích, těžších jídel (miluju asijské curry) a od jara do podzimu přidat zeleninové saláty, ovoce a zvýšit pohyb (těch 100km na kole v přírodě vám pěkně ubere zásoby) a proto si dopřeji i kopce zmrzliny ☺
Vzhledem k práci mám 3-4 jídla denně, kdy snídaně, oběd a večeře je z 99% připravená doma, a občas stihnu rychlou svačinku v podobě tyčinky, racio chlebíčků, pohankové pytlíkové kaše, nebo domácího dezertu.Mám ráda vejce, bílkové omelety s oříškovým máslem a ovocem, domácí kváskový chléb, domácí sýry, libové maso, ryby, brambory, rýži, těstoviny, luštěniny, zeleninu i ovoce. Kvalitní čokoládu a zmrzku. Kávu, čaj a obyčejnou vodu.
Proto se nebojte a vše přizpůsobte svému rytmu, práci, výdeji a chuti. Nezapomínejte, že každý je jiný. I vaše tělo každý den jinak spaluje, jinak tráví a přijímá živiny. Ano, můžete si počítat kalorický příjem, ale podle rovnice vaše tělo nefunguje. A tak univerzální návod neexistuje. Jsou nějaká obecná pravidla a ideální poměr zastoupení všech základních živin (bílkoviny, sacharidy, tuky a mikroživiny). Důležité ale je, zařazovat co nejvíce kvalitních (nezpracovaných) potravin. Ve svém jídelníčku můžete zohlednit i roční období a lokálnost surovin. Jezte pestře a nevyřazujte určité skupiny potravin.
Co by nemělo chybět?
Ovoce a zelenina, maso, ryby, mléčné výrobky, ořechy a semínka, luštěniny, přílohy, obiloviny a pečivo, tuky a oleje, bylinky a koření. Důležité ale je, zařazovat co nejvíce kvalitních (nezpracovaných) potravin. Ve svém jídelníčku můžete zohlednit i roční období a lokálnost surovin. Jezte pestře a nevyřazujte určité skupiny potravin, pokud nejste alergičtí.Občas se nebojte vyzkoušet nějakou novou potravinu a obohaťte tak svůj jídelníček.
Tento svůj jídelníček přikládám jen pro inspiraci:
- Bílková omeleta s jablíčkem a oříškovým máslem, skořice
- Kuskus, krutí prso a rajčátka
- Mozarella, rajčátka a racio chlebíčky
- Grilovaná zelenina, brambory a losos, dip z jogurtu

- Bílková omeleta s jablíčkem a oříškovým máslem, kakaové boby
- Špagety s kuřecím masem a zeleninou
- Bábovka od klientky
- Dýňová kaše s tofu

- Bílková omeleta s jablíčkem, borůvky a oříškovým máslem, skořice, kakao
- Vařené brambory s lososem
- Raw tyčinka nebo proteinová tyčinka (čtěte složení!)
- Polévka Pho bó

- Domácí kváskový chleba s vejcem
- Těstoviny s brynzou
- Batátové muffiny s meruňkovým šmakounem
- Květákové kari s tofu

- Domácí žitný kváskový chléb s domácí lučinou a vejcem
- Rýže s pečeným hovězím masem
- Rýžové chlebíčky s tmavou čokoládou 3 ks
- Květáková pizza se sýrem

- Domácí kváskové pečivo, avokádo, vejce
- Domácí hamburger s hovězím masem
- Cizrnové kari

- Domácí kváskové pečivo s míchanými vejci
- Brambory, červené zelí a trhané hovězí maso
- Mrkvový salát s jablkem, brusinkami a kešu oříšky
- Grilovaný pstruh se zeleninou

- Bílková omeleta s jablkem, arašídovým máslem a vlašskými ořechy
- Proteinová tyčinka na cyklovýletě
- Těstoviny s brokolicí a kuřecím masem

- Domácí kváskový chléb s vejcem
- Pohanková kaše s domácí cookies
- Zeleninové kari s kuřecím
- Zeleninový salát s krůtím masem
